FE / TVŮRCE HUMUSU

Mým cílem je vytvářet úrodnou půdu. A to jak v doslovném, tak v přeneseném slova smyslu.

Jaké jsou bariéry sociální a solidární ekonomiky?

dsc_0068

Pár postřehů a fotoreport ze setkání „Sociální a solidární ekonomika“ v Českých Budějovicích.

Setkání se uskutečnilo tento víkend, hostili nás lidé kolem družstva Jedna Nota. Kromě toho, že se dlouhobě zabývají zdroji potravin a mají výměnný LET systém Buď Sob, provozují také už 10 let komunitní dům U Beránka. Setkání bylo moc příjemné. Speciální dík Markétě Vinkelhoferové z Ekumenické akademie za organizaci!

Postřeh č. 1: Nedělejme z družstevnictví ideologii.

V Americe se diví, že u nás jsou družstva vnímána jako „levicová aktivita“. U nich jsou podporována republikány, ve smyslu: „Bereme za sebe zodpovědnost, bereme to do svých rukou, nebudeme se spoléhat, že nám vše zařídí stát.“

(Ilona Švihlíková)

Postřeh č. 2: „I sociální podnikání je podnikání.“

Tedy, neměli bysme si představovat, že i když naším primárním cílem není zisk, tak podnikání se nás netýká. Neměli bychom to dělat ve stylu „ono se to nějak udělá“. Ale plánovat, mít věci rozmyšlené, spočítané. Počítat s tím, co všechno to obnáší, např. když chceme zaměstnávat lidi.

(Karel Gregor)

Postřeh č. 3: „Rozhodování je složité a pomalé.“

(Jiří Guth)

K tomu dodávám já, že si myslím, že to právě je výhoda. Rozhodnutí budou lépe usazená. Všechno je dneska tak extrémně rychlé, že jakékoli zpomalování ve smyslu: „naslouchám, zajímám se, co ten druhý říká“ nám může pomoct fungovat více v souladu s ostatními. Hodně lidí v oblasti „nového“ družstevnictví se snaží o uplatňování principů hluboké demokracie. Tedy snažit se primárně dohodnout konsenzem než hlasováním. Hlasování je až poslední možnost.

Postřeh č. 4: „Většina bariér je v nás.“

(Jiří Guth)

Což není nic nového. Mluvili jsme hodně o bariérách současného prostředí v ČR, jako jsou např. nedůvěra lidí, nechuť ke změnám a hlavně obrovská administrativní zátěž. Myslím si, že jediná možná cesta, jak se z toho nezbláznit, je vnitřní cesta každého z nás. A taky kolektivní nástroje jako jsou různé formy sdílení, tvůrčí procesy, otevřená fóra a všechny tyto metody. Tedy obracet pozornost trochu jinam než ke všem těm technickým „vnějším“ záležitostem. Pak se věci můžou pohnout mnohem účinněji.

Postřeh č. 5: České Budějovice jsou úplně jiné než Zlín.

Já vím, triviální. Každé město je jiné. Vlastně, Zlín je výjimečný v rámci celé ČR. Tím jak vyrostl v jednom krátkém období a ještě stylem urbanistického plánování shora. Právě ta kontinuita, historie, to na mě v Budějovicích udělalo velký dojem. I třeba takový trh na historickém náměstí ve spojení s posezením na zahrádkách kaváren, to má něco do sebe.

Postřeh č. 6: Družstvo Jedna Nota vaří skvělé jídlo.

Jak říkal David Veis: Když jsou dobré suroviny, jde to samo.

Fotoreport:

Odkazy

Dokument A Kdo je tady flákač? – Vtipně natočený dokument o aktivitách lidí z okruhu Jedna Nota v Českých Budějovicích. Lokální obchodování jako způsob pro obnovu rozpadlých vazeb.

Dokument ČT Nedej se – Manifest jiné práce. Vystupuje tu družstvo JednaNota a Fair&Bio pražírna

FacebookTwitterGoogle+LinkedInPinterest

Podobné články


Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete použít tyto HTML tagy a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

*