FE / TVŮRCE HUMUSU

Mým cílem je vytvářet úrodnou půdu. A to jak v doslovném, tak v přeneseném slova smyslu.

Tag Archives: pěstování


Hrabat se v hlíně je největší slast

DSC_1283

Pár postřehů z pěstování v malém.

Zahrádka už zase ožila. Čtvrtá sezóna, věci začínají zapadat do sebe.

 

Postřeh č. 1: Příroda si dělá co chce.
Objevné, že? Ale ano, zjistil jsem, že je dobré vnímat samovolný vývoj a zasahovat obezřetně. Například, hodně jsem chtěl diviznu, tak jsem ji zasadil na místo, které se mi zdálo pěkné, uprostřed bylinkového kopečku. Tam ale chcípala a napadal ji hmyz. Na druhou stranu, sama se mi divizna objevila v záhoně, který byl určený pro zeleninu. Je to majestátní obluda a mám z ní radost!

Postřeh č. 2: Nemá smysl se snažit vypěstovat všechno.
Například jsem zjistil, že mi na zahrádce z různých důvodů moc nejdou dýně, tykve a rajčata. Ač je jíme moc rádi, radši si je koupím a budu podporovat to, co mi na dané ploše a v daných podmínkách jde.

Postřeh č. 3: Je lepší od toho nic nečekat.
A tím pádem mít radost z každého malého úspěchu.

Postřeh č. 4: Hrabat se v hlíně je největší slast.
Baví mě pečovat o půdu. Ať je živá, vitální, humózní a načechraná jako peřinka! Hrabat se v hlíně! Kompost! Jo!

Postřeh č. 5: Permakulturu je lepší brát jako princip, ne jako předem dané postupy.
Je lepší se orientovat na obecné permakulturní principy než na konkrétní metody a techniky, které v daných podmínkách (ať už místních či lidských) nemusí fungovat. Permakulturně například uvažuju v rámci návrhu (co a kde budu pěstovat) a v rámci obecného přístupu (využití zdrojů apod.). Jinak ale vycházím z tradiční „zahrádkářské“ tradice, ze které si beru to, co funguje a co mi dává smysl.

Celý článek

ZLÍNSKÝ KOMPOST

Zlínský kompost

2. dubna jsme v Novém světě uspořádali setkání lidí ze Zlína a okolí, které zajímá udržitelná společnost, lokální ekonomika, pěstování, design a především – permakultura. Podívejte se na fotoreport.

(Autorem fotek je Zdeněk Němec – díky!)