FE / TVŮRCE HUMUSU

Mým cílem je vytvářet úrodnou půdu. A to jak v doslovném, tak v přeneseném slova smyslu.

Tag Archives: práce


Můj návod na „slow“ marketing

fe-u-studanky

Hledám cesty, jak se uživit v dnešní době, která klade důraz na maximalizaci a zisk za každou cenu.

Na jednu stranu mě baví dobrovolná skromnost, minimalizace vlastních potřeb a spočinutí v přírodě. Na druhou stranu, žít jako poustevník nehodlám. Bydlíme ve městě, máme rodinu, chceme jíst kvalitní potraviny a děti dávat do lesní školky… A navíc to, čím se umím uživit, je zatím dost vázané na technologie, a tedy dost daleko od vysněného stylu života v souladu s přírodou.

Ve skutečnosti jde ale o souboj dvou principů: Neustálý růst za každou cenu (maximalizace zisku) versus zpomalování a orientace na člověka, tedy jít cestou daru místo zisku.

Ale jak to udělat s tou prací, abych dokázal fungovat v souladu se sebou?

„Vytvoříme vám web, který bude vydělávat víc.“

Nemám rád slovo marketing. Přestože vlastně v oblasti marketingu pracuju – grafik je pravá ruka markeťáka.

V mém ideálním světě marketing není potřeba.

Marketing je pro mě totiž sofistikovaný nástroj, jak vnutit ostatním něco, co nepotřebují, abych já mohl víc vydělat. A přitom všem se dokáže tvářit, že lidem pomáhá… Dalo se by o tom psát dlouho. Ale pojďme dál.

Ano, jsem naivní a zakládám si na tom:)

Když se na věci začnu dívat pohledem pětiletého dítěte, tak se cítím líp. Tak nějak víc v realitě.

Raději používám nemódní, staré slovo propagace. Dát vědět. Srozumitelně informovat. To si myslím, že umím. Neumím věci tlačit. Denně zprávy na facebooku, vytvářet obsah pro obsah. Pořád se někam cpát.

Proto hledám cesty, jak to dělat tak nějak „pomaleji“. Říkám tomu „slow marketing“. (Po vzoru slow food, slow fashion…) Samozřejmě, že ten pojem už se používá. Ale já jsem si k němu došel po svých.

Celý článek

Jak to mám teď s prací

restart

Občas se ptáte, jak to mám teď s prací.

Takže:

1.
Trochu se vracím ke grafice, protože jednak je to jediná věc, kterou opravdu umím a potom, brzo bude zima a venkovní práce nebudou. Chci ale zatím, dokud dovolí počasí, kombinovat práci venku a u počítače. Třeba jsem pomáhal na tvorbě přírodních zahrad, stromolezcům jako „graubmen“, různě na stavbách, v terénu…

(Teď zrovna budem sušit ovoce, tak to bude zase rodinná akce.)

2.
Zároveň chci rozvíjet kreativní procesy (zatím jsem to nazval takto). Jsou to postupy označované jako „kreativní řešení problémů“, nebo „design thinking“. Už s tím mám docela zkušenosti. Funguju nejčastěji jako průvodce – všude tam, kde vzniká něco nového nebo kde je potřeba hledat cestu. Sám nevím, kam přesně se to vyvine, ale už se na to moc těším!

3.
A taky se objevují příležitosti tady ve Zlíně, které bych nazval obecně jako „komunitní aktivity“. Chci je spolu-vytvářet, přispět tím, čím můžu přispět já. Pokud to vyjde, budeme mít od města pronajaté prostory na Vodní (vedle mé současné pracovny). Tam by měl vzniknout komunitní prostor: Jednak bezobalový obchod a sdílená pracovna. A taky prostor pro přednášky, workshopy a setkání na téma potravinové soběstačnosti, udržitelnosti, sdílení…

Celý článek

Moje nabídka: ruce, hlava, zkušenosti, kreativita

ruce

Jsem teď ve fázi, kdy konečně začínám tvořit něco nového, kdy se mi začíná formulovat to, k čemu tady mám být pro ostatní. Je to na začátku. Je to křehké a zatím se mi nechce psát o tom, co sám nemám zformulované. (Třeba se o tom můžem bavit osobně…)

Ujasňuju si to v obecné rovině a zároveň i v konkrétních činnostech, které přichází.

Stále platí a potvrdilo se mi, že potřebuju pracovat nejen hlavou, ale i rukama. Práce rukama mi pomáhá se ukotvit. Hlava pak líp funguje a řešení se objevují samy.

Budu dál zkoušet různé práce, abych v realitě sám na sobě testoval svoje směřování. Zároveň se musím něčím živit, že jo…

Proto jsem dal dohromady seznam činností, které jsem teď schopný dělat. Třeba se to propojí s tím, co zrovna potřebujete vy.

(Jako kompletní nabídku to najdete na mém webu www.f-e.cz, což bude do budoucna nejspíš takový základní rozcestník pro mé aktivity.)

Celý článek

Tati, cos dneska dělal?

slepice

Baví mě dělat v práci činnost, kterou můžu vysvětlit čtyřletému dítěti.

Že dokážu svojí dceři jednoduše odpovědět na otázku: „Tati, cos dneska v práci dělal?“

Třeba že jsem vykopával díry na plot, ve slepičím výběhu, a slépky se mi motaly pod rýč a rozhrabávaly hlínu. Byly rychlé. Musel jsem je odhánět a zároveň dávat pozor, aby se nestalo neštěstí a nebyla k obědu slepičí polévka.

Celý článek

Jsou mé hodnoty na okraji společnosti?

hledání okrajů

O hledání společných hodnot v pracovní oblasti.

Jsem na cestě k práci, se kterou budu v souladu. Jsem na cestě jednoduše žít a nerozlišovat mezi prací a „koníčky“. Je to moc velká ambice?

Potkal jsem nedávno spolužáka z gymplu. Říkal jsem mu, čím se teď v poslední době zabývám, že nepracuju a kam směřuju. Že bych rád pracoval s lidma, kteří sdílejí stejné hodnoty. A na to mi on řekl, že „to pro mě asi bude těžké, najít podobné lidi“, že „jak mě tak poslouchá“, tak se nejspíš pohybuju někde na okraji a že bych měl slevit ze svých postojů. Říká mi to víc lidí. Že mám slevit ze svých postojů.

Pořád mi to potom vrtalo hlavou. Na okraji… Na okraji čeho? Většinové společnosti? Nebo většinové pracovní společnosti? Nejspíš to druhé.

Celý článek

Virtualita vs. pcháč

Fatal Error (kresba: Kri Urbank)

Baví mě fungovat v realitě. Realita je totiž na rozdíl od virtuálního světa skutečná.

Pracoval jsem dlouhá léta jako grafik. To znamená spoustu práce u počítače, hodně mailů, webdesign a všechno to virtuální. Člověk někde sedí = tělo se nachází na nějakém místě, ale ve skutečnosti je duchem jinde. Zjistil jsem, že mi chybí realita. Řeklo mi to moje tělo. Hlava to taky přestávala pobírat. Přestalo mi to dávat smysl.

Celý článek